Kuchařka - Recepty

800 gramů kuřecích prsou, 250 gramů čerstvých hub, 1 cibule, 1 vejce, půl lžičky papriky, 4 lžíce strouhanky, 1 lžíce mléka, olej, sůl, pepř

Kuřecí prsa jemně naklepeme a poprášíme solí a pepřem. Houby očistíme, nakrájíme na plátky, cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Na lžíci oleji osmažíme cibuli, přidáme houby, osolíme, opepříme a spolu smažíme čtvrt hodiny. Můžeme přidat lžičku zelené petrželky. Na každé rozklepnuté prso naložíme houbovou náplň, zavineme roládu a sepneme párátkem. Před smažením každou roládku obalíme v vajíčku rozkvedlaném s mlékem a strouhance. Dáváme na pánev z rozpáleným tukem a usmažíme.

1 kuře, 2 litry vývaru, svazek kořenové zeleniny, bobkový list, nové koření, celý pepř, 1 svazeček kopru, 150 ml smetany, 100 gramů mouky, 100 gramů másla, sůl, bílý pepř

Do vařícího vývaru vložíme rozdělené na kousky kuře a koření. Podle velikosti vaříme 2 až 4 hodiny. Pak přidáme na plátky nakrájenou kořenovou zeleninu a vaříme ještě půl hodiny. Vývar scedíme a zbavíme nadbytečného tuku. Maso oddělíme od kostí a nasekáme nebo prsty rozdrobíme. V hrnci rozpustíme máslo, přidáme mouku a uděláme zásmažku, kterou rozmícháme s vývarem. Přidáme nasekaný kopr a kuře. Dusíme 5 až 10 minut, dochutíme a dolijeme smetanu.

600 gramů kuřecích prsou, 500 gramů švestek, 1 malá cibule, 1 stroužek česneku, 200 ml vývaru, 50 ml slivovice, 50 gramů rozinek, půl lžičky estragonu, půl lžičky tymiánu, olej, cukr, sůl, pepř, 3 hřebíčky

Maso očistíme, opláchneme, osušíme a nakrájíme na kostky. Ze lžíce oleje, nasekaného česneku a cibulky, tymiánu, pepře, soli a estragonu připravíme marinádu, kterou zalijeme maso a odložíme na noc do chladu.  Rozinky opláchneme a namočíme ve slivovici spolu s hřebíčkem. Švestky umyjeme, necháme okapat, rozpůlíme a vypeckujeme. Maso osmažíme na rozpáleném tuku, dolijeme vývar a pak postupně přidáváme rozinky, švestky a po 30 až 40 minutách vlijeme slivovici ve které byly namočené rozinky. Dusíme pod pokličkou 10 minut. Na konci dochutíme solí a cukrem.

1,5 kilogramu krůtích prsou, 250 ml vývaru, 4 stroužky česneku, zelená petrželka, tymián, rozmarýn, šťáva z půlky citronu, sůl, pepř, 4 lžíce másla, brambory

Maso pokapeme citronovou šťávou a natřeme pastou vzniklou z utřeného česneku promíchaného s tymiánem, pepřem, solí a rozmarýnem. Krůtí prsa odložíme aspoň na dvě hodiny na chladné místo aby krásně prošla vůní koření. Osmažíme ho ze všech stran a pak ho položíme do pekáče a posypeme šupinkami másla. Vložíme do trouby rozpálené na 180 stupňů, podlijeme vývarem a pečeme půl hodiny. Pečeni obložíme oloupanými uvařenými ve slupce bramborami, polijeme vypečenou šťávou, stáhneme teplotu na 140 stupňů a chvíli spolu pečeme.

1,5 kilogramu krůtích prsou, 400 ml drůbežího vývaru, svazek kořenové zeleniny, 400 gramů rajčat, 500 gramů papriky, 1 cibule, 150 ml suchého bílého vína, 1 lžička zázvoru, 1 lžička koriandru, olej, pepř, sůl

Maso očistíme, osolíme, opepříme, můžeme je zavinout aby mělo hezčí tvar a osmažíme na rozpáleném tuku ze všech stran. Přidáme oloupanou a nakrájenou kořenovou zeleninu a smažíme spolu několik minut. Potom zalijeme vývarem a vínem, přidáme zázvor a koriandr. Mletý zázvor při vaření hořkne, proto před přidáním ho zalijeme vařící vodou, odložíme na 15 až 20 minut a pak přidáme jen pečlivě scezený výluh.  Dusíme dokud maso nebude měkké. Během dušení spaříme rajčata, oloupeme, nakrájíme, nasekáme cibuli a papriku a dusíme ji na zbylém tuku. Dochutíme solí a pepřem. Maso podáváme nakrájené napláty s omáčkou vzniklou během dušení.

1,5 kilogramu krůtích prsou, 300 gramů drůbežích jater, 1 vejce, 1 velká cibule, 2 stroužky česneku, 150 gramů hub (mohou být i žampiony), 1 lžíce nasekané zelené petrželky, 150 ml brandy, olej, sůl, pepř

Prsa nařízneme tak, aby vznikla podélná kapsa. Nasekanou cibuli a česnek osmažíme na pánvi. Přidáme nasekané houby a játra. Po vychladnutí přidáme vejce a zelenou petrželku. Pečlivě promícháme a touto nádivkou naplníme kapsu, kterou sepneme párátkem nebo párátky. Celek opepříme a posolíme. Osmažíme na rozpáleném oleji z obou stran. Zmenšíme plamen a dusíme 45 až 60 minut. Na konci přidáme brandy a ještě chvilku podusíme.

800 gramů krůtích prsou, 150 gramů ovčího nebo kozího tvarohu, 4 stroužky česneku, 1 lžíce mléka, 1 lžíce jogurtu, 1 lžíce máty, 1 lžíce tymiánu, sůl, pepř, olej

Maso omyjeme, osušíme a rozdělíme na 4 větší řízky. V každém nařízneme kapsu. Maso pečlivě namažeme nasekaným a utřeným se solí česnekem promíchaným s olejem a odložíme ho na několik hodin do chladu. K ovčímu tvarohu přidáme bylinky, mléko a jogurt a mícháme na jednolitou hmotu. Každou kapsu naplníme tvarohem a sepneme párátkem.  Kapsy osmažíme z obou stran na rozpáleném oleji. Uložíme v pekáčku a pečeme v troubě rozpálené na 180 stupňů dvacet minut. Občas promázneme vypékanou šťávou.

800 gramů krůtích prsou, 2 stroužky česneku, 2 lžičky citronové šťávy, 1 lžička medu, olej, sůl, nahrubo semletý pepř

Z krůtích prsou vyřízneme tlustší pláty, ale nenaklepáváme je abychom nepoškodili maso. Ze zbylých surovin si uděláme marinádu, ve které naložíme maso aspoň na dvě hodiny. Maso vyndáme, uložíme na rozpálený gril a pečeme pět minut z každé strany. Při otočení je promázneme zbylou marinádou. Před podáváním můžeme posypat čerstvými bylinkami.

750 gramů krůtích prsou, 4 lžíce sojové omáčky, 2 stroužky česneku, 1 lžička majoránky, 1 lžička tymiánu, 2 lžíce citronové šťávy, 2 vejce, mouka, strouhanka, olej, sůl, pepř, 4 lžíce strouhaného sýra (výborný je oštiepok), citron na ozdobu

Krůtí prsa nařežeme na plátky, které jemně naklepeme navlhčenou paličkou. Ze sojové omáčky, oleje, citronové šťávy, nasekaného česneku a koření připravíme marinádu. Tou pomažeme pečlivě řízky z obou stran a odložíme na hodinu do lednice. Pak je obalujeme v moukce, rozkvedlaných vejcích a strouhance kterou promícháme se sýrem. Smažíme na rozpáleném oleji z obou stran. Podáváme s citronem.

500 gramů krůtích prsou, 2 lžíce sezamu, špetka mletého hřebíčku, špetka muškátového oříšku, 2 lžíce másla, sůl, pepř, olej

Smícháme všechno koření spolu se sezamem. Maso rozdělíme na pláty, opláchneme, osušíme a jemně naklepeme.  Namažeme je olejem a obalíme v sezamu s kořením. Na pánvi rozpálíme olej a osmažíme řízečky ze všech stran nejdříve na větším a pak na menším plameni. Po deseti minutách přidáme máslo. Celkem smažíme zhruba čtvrt hodiny.

Tymián je vhodný ke kořenění masa a omáček, uplatní se jako přísada do zeleninových salátů. Podporuje trávení, proto je výborný do všech masitých jídel, k pečeným bramborám, smaženým houbám i do hustých polévek.

Pěstování

Necelý půl metru vysoký keřík je v optimálních podmínkách stálezelenou rostlinou, která kvete od května nachovými květy. Upřednostňuje teplé a slunečné stanoviště, a to i při pěstování v truhlíku. Tymián vyžaduje každoroční přihnojení Cereritem nebo Kristalonem a dostatek vápníku. Rostliny pak můžeme udržet do pozdního podzimu a přezimovat v zimní zahradě při občasné zálivce a teplotách 12 až 16 stupňů. Nať sbíráme celoročně, nejaromatičtější je těsně před květem.

V kuchyni se šalvěj přidává do nádivek, při přípravě ryb, vepřové pečeně, skopového nebo zvěřiny. Rozdrcenou šalvějí dochutíme polévky, omáčky i pomazánky.

Pěstování

Vytrvalá rostlina vyrůstá ve velkých trsech, dosahuje téměř metrové výšky a celá intenzivně voní. Zelenou barvu šalvěje překrývá hustý porost jemných chloupků, které ji zabarvují stříbrošedě. Šalvěj kvete od června celé léto fialově. Snadno u nás přezimuje a v té době její nadzemní část zasychá. Šalvěj sklízíme krátce před nakvétáním, které pravidelným řezem oddalujeme. Má zvýšené nároky na slunná místa, kde se dlouho nedrží voda. Nesnáší kyselé půdy. Na podzim přidáváme draslík a fosfor, v předjaří dusíkaté hnojivo a vápník.

Saturejka je vhodná do kapusty, fazolí nebo hrachu, dále bramborových salátů, k rybám, steakům i k ochucení slaného pečiva. Je nezbytná v balkánské kuchyni, využívá se v uzenářství a také k divočině. Listy se při přípravě koření drtí, anebo se používají vcelku.

Pěstování

Čárkovité listy i ostatní části rostliny drobného keříku výrazně voní. Bílé až světle fialové květy se objevují od července přes celé léto. Vyžaduje teplé, slunné polohy, s dostatečnou závlahou. Při pěstování v nádobách docílíme dřívější sklizně, když rostliny umístíme do místnosti při teplotě mezi 15 až 20 stupni Celsia. Nať seřezáváme nejlépe v době květu.

Rozmarýnem kořeníme polévky, pokrmy z rajčat a lilků, zeleninové saláty, měkké sýry a mleté masové směsi. Je také vhodný ke zvěřině a k ochucení olejů, octů a do těstíček na smažení ryb. Na jeden kilogram suroviny bohatě stačí kávová lžička lístků. Ale pozor: rozmarýn není vhodný pro těhotné a kojící ženy, ani pro malé děti. Zvyšuje krevní tlak.

Pěstování

Stále zelený vytrvalý keř dorůstá až metr a půl. Malé růžové květy se objevují od jara do časného léta. Krátké a úzké listy podobné jehličkám při rozemnutí silně voní. Rozmarýn můžeme vypěstovat ze semen či řízků. Sázíme na teplé, slunečné a dobře odvodněné místo se zásaditou půdou, i doma v truhlících roste dobře. V zimě ho však chráníme před vlhkem a chladem. Čerstvé listy můžeme sklízet po celý rok.

Pažitku si sypeme na chléb s máslem nebo sýrem, přidáváme ji do polévek, omáček, salátů, sypeme na brambory, chlebíčky a mnoho dalších pokrmů. Je bohatým zdrojem vitamínu C, vitamínů ze skupiny B, karotenu  a vitamínu E, a obsahuje i významné množství železa.

Pěstování

Je to vytrvalá a zcela mrazuvzdorná bylina. Duté listy dorůstají 40 centrimetrů a fialové květy vyrůstají od druhého roku na silných květních stvolech. Na jaře zasadíme sazenice a hojně je zaléváme, aby listy byly jemné a dlouhé. Po několika letech trsy rozsadíme, aby příliš nezhoustly. Přihnojujeme kombinovanými hnojivy. Seřezáváme celé listy a ponecháváme jen nízkou část porostu, čímž zamezíme i nakvétání rostliny - tužší a silnější květní stvoly jsou pro kuchyňské využití nevhodné. Čím řežeme častěji, tím získáme jemnější listy nové. Před příchodem zimy řez omezíme, aby rostlina stačila ještě dostatečně zesílit a vytvořit si zásobní látky pro přezimování.

Citrónová vůně meduňky příjemně osvěží ovocné i zeleninové saláty. Také v čerstvém stavu ochutí i ozdobí ryby i některé masité pokrmy. Sušená se nejčastěji používá k přípravě čaje.

Pěstování

Meduňka dosahuje na zahradě až jeden a půl metru, její nevýrazné drobné květy jsou bílé a kvetou celé léto. Meduňka vyžaduje místa co nejvíce ozářená sluncem a teplou půdu s vyšším podílem vápna. Sázíme ji nejlépe po “zmrzlých” do vyhnojené a prokypřené půdy. Při teplotách okolo 15 až 20 stupňů a dobrém osvětlení můžeme meduňku pěstovat celoročně. Při sklizni dáváme přednost samotným listům. Pravidelným řezem podpoříme dlaší větvení a růst nových výhonků.

Čerstvou mátu přidáváme do zeleninových i ovocných salátů, zdobíme jí dezerty. V menším množství je vhodná do nádivek. Velmi osvěžující je jemně nasekaná v míchaných nápojích. Vynikající je i mátový čaj.

Pěstování

Máta dorůstá až tři čtvrtě metru, má tmavě zelené a lesklé listy a fialové stonky. Světle růžové nebo fialové květy se objevují ve druhé polovině léta. Druhů máty je více a každý má typickou vůni i barvu. Vyžaduje humózní zem, dostatečně zavlažovanou a slunné stanoviště. Rozmnožujeme ji dělením trsů a zakořeňováním oddenků, protože jako hybrid nevytváří semena. Sbíráme listy nebo celé mladší výhonky od počátku nakvétání porostu.

V kuchyni levanduli používáme do bylinkových másel, do omáček a do rybích polévek, výborně doplňuje ryby, neobejde se bez ní francouzská kuchyně, své místo má i v kuchyni italské jako složka koření na pizzu. Sušená levandule odpuzuje moly.

Pěstování

Malý keřík dorůstá výšky kolem půl metru, kvete modrofialově nebo růžově od konce června přes celé léto. Levandule potřebuje především vápník. Rostliny se snadno množí oddenky nebo zakořenělými řízky, které vysazujeme od poloviny května. Správně sklizené výhonky mají nakvetlou třetinu až polovinu květů v květenství. Sklízíme li pouze květy, sdrháváme je ze stonků na počátku plného rozkvětu. Levandule přezimuje nejlépe při 10 až 12 stupních na světlém místě s opatrnou zálivkou.

Oregano částečně připomíná majoránku. Zcela nepostradatelné je v italské kuchyni při ochucování pizzy, tvoří složku mnoha kořenících směsí i ve španělské a mexické kuchyni. Používá se do těstovin, do zeleninových salátů, omáček a vaječných pokrmů, dále na ryby, telecí nebo jehněčí maso. Zvýrazňuje chuť gulášů.

Pěstování

Dobromysl vytváří až půl metru vysoký keřík s červenavě zabarvenými a chlupatými stonky. Nachové až bělavé květy na konci výhonků kvetou v letních měsících. Má ráda místo spíše sušší, s dostatkem slunce a tepla, není náročná na výživu ani zálivku, vyživujeme ji najejvýš hnojivy s fosforem. V bytech ji lze pěstovat celoročně. Přes zimu vyžaduje co nejvíce světla, omezenou zálivku a teploty kolem 10 až 12 stupňů Celsia. V příliš teplých bytech se přezimování nedaří, lépe je jí v předjaří znovu vypěstovat. Dobromysl sklízíme v době nakvétání výhonků.

Se zelenou i purpurovou bazalkou se setkáváme v italské pizze, vynikající je v salátech s rajčaty a mozarellou, uplatní se i v zapékaných těstovinách nebo bramborách, k ochucování polévek, míchaných salátů nebo masa. Ve větším množství je velmi aromatická, proto ji před použitím ochutnáme. Část vůně bazalky se ztratí tepelnou úpravou, silný vliv má naopak v salátech a pokrmech, kde ji necháme proležet.

Pěstování

Drobná rostlina vytváří menší keřík, jehož další větvení podporujeme pravidelnou sklizní. Kvete v letních měsících bíložlutými nebo růžovými květy. Vůně i barevnost závisí na pěstované odrůdě. Sklízíme buď lístky, nebo celé mladé výhony. Sazenice bazalky pěstujeme od konce dubna, pravidelně zaštipujeme výhony, čímž zlepšíme kvalitu sklízených částí. V průběhu vegetace není bazalka náročná ani choulostivá, ale zničí ji příchod prvních podzimních mrazů. Pokud ji však včas umístíme do místnosti, můžeme ji při dostatku světla a teplotě, která nespadne pod 10 stupňů Celsia, udržet přes celou zimu.