Suroviny: 3/4 litru klasického guláše, 1 střední cibule, sladká paprika, pálivá paprika, 350 gramů kysaného zelí bez nálevu (většinou se jedná o jeden sáček), sůl, pepř, smetana, sádloRecept: Ze zelí slijeme vodu, vyklopíme ho na prkýnko a napříč pokrájíme (nebudeme to pak tahat tolik mezi zuby a cákat po všem segedínovou omáčkou :)). Na sádle si osmažíme na drobno nasekanou cibulku. Odstavíme ji z ohně, vmícháme sladkou papriku i pálivou (poměr určíme podle toho, jak to chceme mít ostré), zamícháme, přidáme zelí, znovu zamícháme, zalijeme a dusíme do skoro měkka. Mezitím si rozšleháme v kelímku smetany hladkou mouku tak, abychom neměli hrudky. Když je zelí skoro akorát, ohřejeme si obyčejný guláš, přelijeme ho k zelíčku, zamícháme a vlijeme smetanu. Za občasného míchání dovaříme ještě asi deset minut. Tři minutky před koncem ještě segedín ochutnáme a případně dokořeníme pepřem a solí. Podáváme samozřejmě s klasickým houskovým knedlíkem.
A jak tohle vzniklo? Jednoduše, občas mi ujede ruka a navařím jak pro armádu, takže bychom museli jíst jedno jídlo celý týden. Dojde mi to většinou hned po prvním obědě či večeři, takže v té chvíli odeberu nějakého omáčkoida (s těmi se mi to stává nejčastěji) do sklenic a zamrazím na jindy. A pak už je to vlastně buď hotové jídlo a nebo nachystaný polotovar na další experimenty. A tak tomu bylo i teď, přepadla mě chuť na segedín, ale neměl jsem po ruce maso a dobrý řezník už zavřel 🙂