Zahraniční kuchyně

Polská polévka z mladého zelí parzybroda – parzycha, parzucha

autor:
Tradiční zeleninová polévka z mladého zelí, které se v Polsku říká parzybroda nebo parzycha či parzucha

Tradiční potraviny mají občas docela zajímavé názvy. To je také případ polské polévky z mladého zelí, která se jmenuje parzybroda (lokálně se jí někdy říká parzycha nebo parzucha). V překladu to znamená „opaří vám bradu“. A název má jednoznačně smysl. Zelí, které je jednou ze základních surovin využitých při přípravě této polévky, se krájelo na dlouhé nudličky, které při konzumaci mohly trochu překážet a občas i opařit bradu, zvláště pokud polévka byla mastnější, protože tuk v sobě drží teplo výrazně déle. Samozřejmě my si můžeme nudličky zelí můžeme nasekat, co i dnes doporučuje skoro každý recept, takže tento problém není nutno řešit. Ale originální název zůstal.

Číst dál

Wallenbergare – švédské karbanátky

autor:
Wallenbergare čili tradiční švédské karbanátky připravované z telecího masa, pro Švédy je to jeden z pokladů národní kuchyně. Podávají se často s bramborem

Švédská kuchyně se asi většině lidí spojí s obchodem IKEA a masovými kuličkami. Část lidí si možná ještě vybaví skořicové šneky, mandlový dort, kaviárovou pastu, všudypřítomné sledě (včetně zkvašené verze surströmming, která je opravdu jen pro ty nejodvážnější gurmány) nebo brusinky. Ale tradičních pokrmů mají více. Jedním z nich je recept wallenbergare. Na první pohled se jedná vlastně o karbanátek, ale z našeho pohledu je rozhodně netradiční. Správná klasika se totiž připravuje z telecího masa.

Číst dál

Řecké bifteki (bifteky) s fetou

autor:
Řecké bifteki - to není chyba, opravdu se originální jídlo nejmenuje bifteky, podávané s tzatziki a šťouchaným bramborem

Řecké bifteki (ano, takto je to správně, v tomto případě opravdu na konci slova používáme měkké i) jsou pokrm, kde se skloubila původní balkánská tradice s moderními evropskými trendy. Příprava mletého masa má v Řecku dlouhou historii, ale obvykle se pro ně používal jen termín kofta, který je tureckého původu. A vlastně znamená i trošku jiné jídlo, i když většina pokrmů z mletého vykazuje jisté příbuzenství mezi sebou. Bifteki jsou de facto produkt nezávislosti. Po vymanění Řecka z osmanského područí se začala emancipovat i řecká kuchyně, která pro lehce upravený pokrm z mletého maso použila název, který vznikl ze „západního“ beefsteak/bifteck. Efektem je tento recept na bifteki s fetou, který může krásně obohatit naši grilovací sezónu. I když ho můžeme samozřejmě připravovat celoročně.

Číst dál

Vratislavské noky – klusky

autor:
Lokální specialita z Polska - vratislavské noky neboli klusky, variace na slezské noky podávané jako příloha s masovým gulášem

S kuchyní našich severních polských sousedů si většina lidí spojí obvykle jen různé druhy pirohů, boršč v podobě čirého řepného vývaru případně nějakou tu smaženou rybu u moře. Ale různých lokálních zajímavostí je tam více. Mezi jednu z nich patří určitě vratislavské klusky, čili druh bramborových noků. Je to lokální druh slezských noků (které v německých zemích známe jako Schlesische Klöße, či slezské knedlíky) s mírnou modifikací, která z nich vytváří samostatný recept. Původně se jednalo o chudinský pokrm, díky kterému hospodyňky v rychle se rozvíjející meziválečné Vratislavi dokázaly využít i různé zbytky starého pečiva jinak, než jen na strouhanku či krmení pro ptactvo.

Číst dál

Sikulské vepřové kotlety se zelím

autor:
Sikulské kotlety z vepřového masa jsou původem z maďarské kuchyně, ale v té české docela zdomácněly

Sikulský guláš, jak už i jeho lehce exotický název napovídá, původně vznikl za hranicemi naší země. Jeho kořeny můžeme najít v Maďarsku, i když přesná historie vzniku není úplně jasná. Může se jednat o tradiční pokrm Sikulů, maďarské etnické skupiny ze Sedmihradska, ale slovo Székely je nejen název této skupiny, ale zároveň docela obvyklé maďarské příjmení. Takže se traduje, že za vznikem tohoto receptu je přátelství spisovatele Jozsefa Szekelyho a básníka Petófiho, kteří si nechali jednou v hospodě z nouze smíchat zbytky vepřového masa a dušeného zelí. A tak jim to zachutnalo, že na tzv. Székelyho kapustu začali chodit pravidelně. Tolik legenda, faktem je, že tento pokrm se rozšířil po celém rakouském mocnářství. Má také různé varianty. Kromě sikulské vepřové kotlety je jednou z nich například náš slavný segedínský guláš, který s městem Segedín nemá nic společného. 🙂

Číst dál

Treska v tempuře

autor:
Treska usmažená v tempuře podávaná v asijském stylu s kari omáčkou.

Treska patří k nejpopulárnějším mořským rybám. Existují stovky, ne-li dokonce tisíce způsobů, jak tuto rybu připravit. Ale asi celosvětově nejoblíbenější je smažení. Konec konců i správné smažené fish and chips se dělají z tresky (i když samozřejmě lze sáhnout i po jiné bělomasé mořské rybě). Obalovat můžeme v klasickém trojobalu, který se skládá z hladké mouky, rozšlehaného vejce a strouhanky, nebo v nějakém těstíčku. A jedním z těstíček, které určitě stojí za to vyzkoušet, je tempura. Tento japonský způsob obalování není nijak náročný na naučení a velmi hezky svou neutralitou a křupavostí podtrhne chuť připravovaného jídla. Treska v tempuře tak představuje skvělou variantu pro všechny, kdo mají rádi lehká a křehká rybí jídla s dokonalou chutí :).

Číst dál

Trhaná BBQ krkovice

autor:

Tento typ přípravy masa pochází z jihu Spojených států. Jeho kořeny sahají až do dob konkvistadorů, kteří začali s masivním chovem vepřů v tomto regionu. Těm se tam dařilo lépe než skotu. Španělské dobyvatele zaujal pomalý způsob přípravy masa, který je do dnešních dnů základem při přípravě tohoto pokrmu. Recepty se postupně modifikovaly (na začátku bylo trhané maso de facto i částečně vyuzené) a přizpůsobovaly době i chutím. Vliv na to měly nové kuchařské technologie a v nemalé míře také lépe dostupné koření a různé originální ingredience. Variací trhané BBQ krkovice je hodně, tento recept může posloužit i jako inspirace pro vlastní domácí modifikaci.

Číst dál

Indické máslové kuře

autor:
Hotové indické máslové kuře neboli butterchicken připravené podle tohoto receptu. Je podáváané s rýží.

Máslové kuře (anglicky Butter Chicken, hindsky Murgh Makhani) je jedním z nejslavnějších a nejoblíbenějších jídel indické kuchyně. Přitom jeho historie je relativně nedávná. Vzniklo někdy v první polovině dvacátého století (o přesný původ a prvního autora receptu se dodneška vedou spory). Nejpravděpodobněji za jeho vznikem stál pokus o zužitkování zbytků kuřete tandoori, které rychle vysychaly. Kousky masa byly zalité omáčkou z rajčat, másla a smetany a vznikl tak nový, krémový a velmi chutný pokrm. Indické máslové kuře se dá docela snadno připravit a tak si malý kus Indie a asijské atmosféry můžeme přenést i do našich domovů.

Číst dál

Polská dršťková polévka flaki

autor:
Tradiční polská dršťková polévka, které se říká flaki, dá se připravit z předvařených i čerstvých drštěk. Ty první nám méně zamoří kuchyň a výrazně urychlí přípravu.

Polská dršťková polévka, které se u našich severních sousedů říká flaki (což znamená… dršťky), se od té naší trochu liší. U nás by se ji s lehkou nadsázkou dalo označit za další variaci gulášovky, jakých vaříme více. Jejich obvykle papriková nebývá. Ale je také výborná, možná v ní dokonce o něco lépe vynikne chuť hlavní suroviny. Což pro někoho může být plus, ale někomu to může i vadit. Chutě jsou různé 🙂

Číst dál

Balkánská pljeskavica

autor:

Suroviny 1 kilogram mletého masa (ideální je směs alespoň dvou druhů, v klasické balkánské pljeskavici by nemělo chybět jehněčí nebo skopové), 1 cibule, 2 pálivé papričky, 2 stroužky česneku, 100 gramů uzeného sýra, mletá paprika, pepř, sůl, jedlá soda Recept Maso osolíme, přidáme k němu půl lžičky jedlé sody. Pečlivě zpracujeme a odložíme do ledničky. … Číst dál