Zelený chřest je sezónní pochoutka, kterou si můžeme v plné kráse vychutnat opravdu jen krátce. Způsobů přípravy je velké množství, ve většině případů se při vaření zeleného chřestu preferuje recepty, kde vynikne chuť této velejemné zeleniny a nic moc výrazného ji nepřebíjí. Recept na vařený chřest s holandskou omáčkou patří jednoznačně mezi ně. Sosík jenom lehce doladí chuť chřestu a my si lahůdku můžeme vychutnat v plné kráse.
Klasickou českou kuchyni si spíše spojujeme s pokrmy, jejichž kořeny můžeme najít v kuchařkách národních obrozenců z devatenáctého století. Většinou jsou to jídla pečená, dušená, moučníky, polévky nebo různé omáčky. Ale jedna z naprostých klasik z toho trochu vyčuhuje. Je to nesmrtelný smažák čili obalovaný smažený sýr, který se v českých hospodách, jídelnách a domácnostech výrazněji rozšířil až v druhé polovině našeho století. Kvůli jeho opravdu veliké popularitě má dokonce i celkem hodně odpůrců mezi samozvanými gastroodborníky, jako by nějaké jídlo mohlo za to, že je oblíbené. Původně byl nejoblíbenější surovinou nejlevnější nízkoprocentní eidam, ale se zvýšenou dostupností jiných sýrů čím dál častěji se sahá po nějakých kvalitnějších alternativách. Jednou z nich je například gouda, tento sýr se opravdu velmi dobře hodí na přípravu obalované a smažené pochoutky.
Velmi často základem úspěchu je jednoduchost. Občas se dokonce říká, čím jednodušší, tím lepší. To je možná až trochu přehnané, ale v případě špaget aglio e olio peperoncino je jednoduchost určitě tím, na čem stojí jejich úspěch. Kombinace jen pár surovin a pokrm, který připravíme bleskurychle prostě v tomto případě funguje ideálně. Původně chudinské jídlo z Neapole (i když některé zdroje uvádí jako místo vzniku receptu blízký region Abruzzo) údajně vzniklo někdy kolem osmnáctého století. Některé legendy přisuzují spojení česneku a chilli jejich léčivým účinkům (prý měla chránit před morem), ale pravda je pravděpodobněji mnohem prozaičtější. Pálivé papričky, kterým se na jihu Itálie velmi dobře daří, byly prostě levnější než například exotický pepř a v kombinaci s česnekem dokázaly vytvořit zajímavou a sytící chuť doslovně za pár drobných.
Hlíva ústřičná je z kulinárního i kuchařského hlediska opravdu velmi vděčná houba. Podobně jako žampiony je dostupná v obchodech celoročně, je cenově dostupná a dá se zpracovávat na mnoho různých způsobů. U nás je velmi populární tzv. falešná dršťková, ale samozřejmě na českých stolech nemůže chybět ani smažená obalovaná varianta. Tu můžeme usmažit samozřejmě v hlubším oleji na pánvi, v klasickém friťáku a nebo se dá hlíva také velmi dobře připravit i v horkovzdušné fritéze. Efektem bude docela lehká a přitom hezky křupavá pochoutka, která na rozdíl od klasických způsobů přípravy nebude obsahovat tolik tuku a přitom bude chutnat de facto stejně.
Kdo má rád obalovaný květák, ten by měl určitě také vyzkoušet smažené brokolicové růžičky. A to bez ohledu na to, jaký má vztah k brokolici. Pokud někomu vadí jejich výrazně zelená barva, v obalu se docela hezky ztratí. Chuťově je velmi podobná právě květáku, konec konců tyto rostliny jsou velmi příbuzné a právě na chuti je to hodně poznat. Obalovaná brokolice se obvykle servíruje jako hlavní jídlo, ale můžeme ji podávat i jako zajímavý doplněk k masové grilovačce a nebo pokud ji rozebereme na opravdu malé růžičky, tak je to skvělý samostatný zob – který velmi dobře chutná i za studena.
Žampiony portobello se od klasických žampionů liší barvou, strukturou a hlavně velikostí. Podobně jako klasické pečárky jsou skvělým nositelem chuti, ale také přidají něco maličko navíc i od sebe. Můžeme je zpracovávat stejně jako ostatní žampiony, ale mimo jiné i díky své velikosti se z jednoho klobouku může stát i naprosto výborné samostatné hlavní jídlo. Klobouky portobella jsou jako stvořené pro přípravu bezmasých řízků a nebo se dokonale hodí na plnění. Náplní je nepřeberné množství, na dalších řádcích se podíváme na recept na žampiony plněné modrým sýrem.
Nesmrtelnou klasikou české kuchyně, ze které nejednomu kvalitnímu kuchaři z luxusních restaurací vstávají hrůzou vlasy na hlavě, je určitě smažák. Spousta lidí si po přečtení nějakého velmi bohatého a zajímavého menu stejně velmi často řekne, hmm nevím co si vybrat, a tohle si stejně doma nedělám a už to jede. Smažená pochoutka ze sýra se servíruje na stůl a oči se rozzáří lehkým pocitem viny kombinovaným s natěšením na tuhle klasickou „prasárničku“.
Pokud se přeci jen rozhodneme si něco takového připravit doma, určitě nemusíme sahat jen po nejklasičtějším eidamu. Dokonce není nutné obalovat a smažit goudu či jiný klasický žlutý sýr. Určitě můžeme různě experimentovat. A za pokus rozhodně stojí obalované smažené blaťácké zlato. Sýr je velmi jemný, s lehce oříškovou chutí a podávání na teplo v křupavém obalu s trochou tatarky a vařených brambor mu rozhodně velmi sluší.
Kapustové karbanátky v plně bezmasé verzi jsou překvapivě velmi chutné jídlo. Také mají vysoký obsah vitamínu A, který se díky tuku výrazně lépe vstřebává. Navíc se snadno připravují, zvládnout by je měl i kuchařský nováček. No a jejich dalším plusem je velmi příznivá cena výroby, která v dnešních časech hraje také nemalou roli. Karbanátky jsou sice bezmasé, ale asi budou chutnat i většině masožravců 🙂
Bezmasý sojový guláš můžeme připravit velmi rychle. Samozřejmě za předpokladu, že máme už předem nachystané povařené sojové nudličky. Jako příloha se hodí k nim to samé, co ke klasickému guláši. Takže můžeme si je dát s knedlíkem, rýží nebo těstovinami.
120 gramů sušených krup, sklenička sušených hub (ideální je směs lesních hřibovitých, 200-300 ml zeleninového vývaru, 50 ml polosuchého bílého vína, lžíce přepuštěného másla (ghí), zelená petrželka, parmezán, sůl, pepř
200 gramů čočky, 4 střední rajčata, 1 větší brambora, vrchovatá lžíce rajského protlaku, 1 střední cibule, 4 stroužky česneku, 3 cm kořene zázvoru, lžička koriandru, lžička chilli, 1/2 lžičky drceného římského kmínu, 2 lžičky kurkumy, 5 lžic kokosového mléka, 1 lžíce oleje, sůl
1 kilogram brambor, 250 gramů nivy, 2 lžíce hladké mouky, 1 vejce, 1 cibule, 1 zarovnaná lžička soli, 1/4 lžičky mletého pepře
halloumi, olivový olej, oblíbené koření, například paprika, ale může být i třeba grilovací
těsto na vareniky: 2 a 1/2 skleničky mouky, 3/4 skleničky vody, 1 vejce, sůl
náplň: 3/4 kilogramu brambor, 1 cibule, máslo, celý pepř, sůl
směs zeleniny podle chuti (vhodná je například kombinace rajče, lilek, cuketa, mrkev v zhruba stejných poměrech), 1 menší cibule, 2 stroužky česneku, 30 gramů žluté kari pasty, plechovka (cca 400 ml), thajská bazalka, sojová omáčka, rybí omáčka, sezamový olej, 1/2 limetky
1 kilogram hlívy ústřičné, 1 plechovka krájených loupaných rajčat, 1 větší žlutá cibule, 1 paprika libovolné barvy, 2 kyselé okurky, 1/2 litru zeleninového vývaru (v nouzi můžeme použít zeleninový bujón), 1 větší stroužek česneku, 2 lžíce mleté papriky, tymián, sůl, pepř, slunečnicový nebo řepkový olej
500 gramů květáku, 100 gramů čedaru (sýra cheddar), 50 gramů mozzarelly, 1 vejce, 1 stroužek česneku, strouhanka, pažitka, sůl, pepř, přepuštěné máslo (olej)
300 gramů čočky, cca 3/4 litru zeleninového vývaru (v nouzi může být i z kostky), 2 cibule, 3 brambory, vejce, olej, ocet, celý pepř, 3 bobkové listy, 3 nová koření, sůl
