Suroviny: špekáčky, hořčiceRecept: Kupování párků v naší zemi je tak trochu loterie. Nemálo výrobců je používá jako nějaký odpadkový koš pro různé zbytky a je to poznat na chuti a občas i na vzhledu. Bývají mastné, něco tam člověku drhne mezi zuby a obecně je to taková spíše pěnová hmota zvláštní barvy. Proto si raději kupuju špekáčky, u kterých je mnohem větší šance, že narazím na něco relativně kvalitního (semozřejmě blivajzům z kuřecího separátu nebo naprosté většině vakuovaných buřtů se vyhýbám a doporučuju to samé každému). V kuchyni se buřty dá udělat na sto a jeden rychlých chlapských způsobů. A stejně jako párky si je můžeme uvařit.
Někdo by řekl, no tak toho buřta prostě fláknu do vody a pak ho po chvíli vaření vyndám. Jo, tak to jde taky, ale ideální řešení to určitě není. Celý problém spočívá ve střívku. U většiny špekáčků je velmi tuhé a jednak se špatně kouše a vůbec při jídle kazí prožitek z vysoké gastronomie, kam požírání buřtů určitě patří. No a za druhé tím, jak je tuhé, se při krájení nebo odkusování můžeme pěkně zaprasit, protože buřt má tendenci stříkat na všechny strany. Mnohem lepší je si ho před vařením pořádně oloupat. Není to nijak náročná práce, za minutku dvě to zvládne i jednorukej. Stačí malinko podchytit nožíkem a pak prostě po kouscích stahovat. Jo a ještě nesmíme zapomenout na to, že oloupaného buřta je lepší hodit už do vroucí vody, aby se nám v lázni moc nerozmočil. Stačí mu doslovně minutka dvě a můžeme ho baštit – třeba s chlebem a hořčicí.